Leden 2008

Lekce 2 - Abeceda a národy

20. ledna 2008 v 16:01 | Nefi |  ¤¤_Finnish & SUOMI_¤¤
Tak a je tu další díl Finštiny ;)
Tentokrát se podíváme na zoubek finské abecedě a naučíme se pár zeměpisných pojmů =)

AAKKOSET (abeceda)
A
aa ...............P pee
B bee .............Q kuu
C see............. R är
D dee............. S äs
E ee ...............T tee
F äf ................U uu
G gee ............ V vee
H hoo............ W kaksoisvee
I ii.................. X äks
J jii................. Y yy
K koo............ Z tseta
L äl................ Å ruotsalainen oo
M äm............ Ä ää
N än.............. Ö öö
O oo

MAA, KIELI, KANSALLISUUS (Země, jazyk, národnost)
Suomi = Finsko
suomi = finština
suomalainen = finský/Fin
Ruotsi = Švédsko
ruotsi = švédština
ruotsilainen = švédský/Švéd
Venäjä = Rusko
venäjä = ruština
venäläinen = ruský/Rus
Eesti = Estonsko
eesti = estonština
eestiläinen = estonský/Estonec
Norja = Norsko
norja = norština
norjalainen = norský/Nor
Tanska = Dánsko
tanska = dánština
tanskalainen = dánský/Dán
Islanti = Island
islanti = islandština
islantilainen = islandský/Islanďan
Iso-Britannia = Velká Británie
englanti = angličtina
brittiläinen = britský/Brit
Englanti = Anglie
englanti = angličtina
englantilainen = anglický/Angličan
Hollanti = Holandsko
hollanti = holandština
hollantilainen = holandský/Holanďan
Ranska = Francie
ranska = francouzštins
ranskalainen = francouzský/Francouz
Saksa = Německo
saksa = němčina
saksalainen = německý/Němec
Espanja = Španělsko
espanja = španělština
espanjalainen = španělský/Španěl
Protugali = Portugalsko
portugali = portugalština
portugalilainen = portugalský/Portugal
Italia = Itálie
italia = italština
italilainen = italský/Ital
Sveitsi = Švýcarsko
saksa/ranska/italia = němčina/francouzština/italština
sveitsiläinen = švýcarský/Švýcar
Itävalta = Rakousko
saksa = němčina
itävaltalainen = rakouský/Rakušan
Slovenia = Slovinsko
slovenia = slovinština
slovenialainen = slovinský/Slovinec
Kreikka = Řecko
kreikka = řečtina
kreikkalainen = řecký/Řek
Turkki = Turecko
turkki = turečtina
turkkilainen = turecký/Turek
Unkari = Maďarko
unkari = maďarština
unkarilainen = maďarský/Maďar
Puola = Polsko
puola = polština
puolilainen = polský/Polák
Liettua = Lotyšsko
liettua = lotyština
liettualainen = lotyština/Lotyš
Latvia = Litva
latvia = litevština
latvialainen = litevský/Litevec
USA = USA
englanti = angličtina
USA:lainen = americký/Američan
Kanada = Kanada
englanti/ranska = angličtina/francouzština
kanadalainen = kanadský/Kanaďan
Meksiko = Mexiko
espanja = španělština
meksikolainen = mexický/Mexičan
Brasilia = Brazílie
protugali = portugalština
brasilialainen = brazilský/Brazilec
Peru = Peru
espanja = španělština
perulainen = peruásnký/Peruánec
Kiina = Čína
kiina = čínština
kiinalainen = čínský/Číňan
Japani = Japonsko
japani = japonština
japanilainen = japonský/Japonec
Korea = Korea
korea = korejština
korealainen = korejský/Korejec
Egypti = Egypt
arabia = arabština
egyptiläinen = egyptský/Egypťan
Tukholma = Stockolm
Helsinki = Helsinky
Pietari = Petrohrad
Tallinna =
Talin
Moskova = Moskva
Kööpenhamina = Kodaň
Berliini = Berlín
Lontoo = Londýn
Pariisi = Paříž
Rooma = Řím
Ateena = Atény
Wien = Vídeň
Praha = Praha
Varsova = Varšava
Vilna = Vilnius
Riika = Riga


Lekce 1 - Úvod a výslovnost

5. ledna 2008 v 1:26 | Nefi |  ¤¤_Finnish & SUOMI_¤¤
Tak a je tu nová rubrika věnovaná mému milovanému jazyku - finštině. Budu se sem snažit dávat lekce, které se dají najít na internetových stránkách spadajících pod Helsinky, ale protože je to celé v angličtině, můžu se někde při překladu splést nebo tak, tak kdybyste něco objevili, dejte mi prosím vědět ;) První kapitolu, která ve výše zmíněném kurzu není zahrnuta, bych chtěla věnovat historii a charakteristice finského jazyka a výslovnosti.
Finština je úřední jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích. Ve světě, zejména ve Švédsku a ruské části Karélie, pak finsky mluví další milion lidí. Tento ugrofinský jazyk je obecně považován za složitý, přestože jeho gramatika je v porovnání s češtinou pravidelnější. I přes dlouhé soužití s ostatními, si stále zachovává své charakteristické rysy.
První psané finské texty se objevily v 16. století. První knihu vydal Mikael Agricola roku1548, a to překlad Nového zákona.
Až do roku 1863 byla úředním jazykem na finském území švédština. Po té, co Finsko přešlo pod vládu Ruska, se ruští vládci snažili, aby oslabili vliv švédské inteligence. Od roku 1863 se mohl jazyk používat při styky s úřady. Od roku 1883 pak byla finština doporučena k používání na úřadech a při vydávání dokumentů. Od roku 1893je finština ve Finsku zcela rovnocenná švédštině.

Ve finštině je velký rozdíl mezi hovorovým a spisovným jazykem. Vykání se použije jen při velmi zdvořilé konverzaci nebo projevu. Mnoho slov je v hovorové finštině odlišných. Například "já jsem" - minä olen se zkracuje na mä oon, nebo "máš?" - onko sinulla? na onks sulla?
Ve finštině jsou též stále aktivní nářečí, hlavní dvě větve jsou východní a západní. Finština je samozřejmě také stále ovlivňována cizími jazyky, dříve to byla švédština a částečně také němčina (první zápis finštiny Agricoly vycházel právě z němčiny), později ruština a dnes je to zejména angličtina.
Finština bývá všeobecně připodobňována k příbuzné maďarštině, ta je však od tohoto jazyka kromě podobných větných konstrukcí značně odlišná. Z okolních jazyků je finštině velmi blízká estonština. Finové jsou schopni se s Estonci domluvit, i když to nebývá zcela jednoduché.

Výslovnost
Výslovnost Finštiny by pro Čechy neměla být tak velkým problémem, jako je například pro anlgicky mluvící národy. Ovšem existuje pár záludností, které dělají nemalé problémy i nám.
Samohlásky a, e, i, o, u se čtou stejně jako v češtině, přičemž e je měkčí. Výslovnost y odpovídá zhruba německému ü. Samohláska ä se čte jako a v anglickém slově hat, cat. Tedy ústa se otevřou, jako by jste chtěli říct e, ale vyslovíte a. Dávejte si na výlovnost ä pozor, bývá to jedním z nejčastějších problémů rozlišit jej od a a e. Ö se čte stejně jako v němčině (tedy rty nachystáme na vyslovení o, ale vyslovíme e)
h se čte více měkce, blíží se skoro až českému ch. k, d, t, n, c, j, f, g, b, p, v se čtou stejně jako v češtině. S více zasyčí (jazyk je při vyslovovaní o nšco výše než při vyslovování českého s) a r více zadrnčí.
Zdvojene samohlásky, např. aa, ee, ii, oo,... se čtou dlouze (á, é, í, ó,...)
Pozor si však dejte na zdvojene souhlásky. Čtou se jednoduše prodloužením souhlásky, nebo prostě vyslouvením dvou stejným souhlásek za sebou. Je důležité rolišovat mezi jednoduchými a zdojenými souhláskami, jelikož by mohly vzniknout jistá nedorozumění (např. tapaa = potkat, tappaa = zabít).
Písmeno x finština nemá, místo něj používá ks (např. taksi)

Kdybych ještě něco opomněla nebo měl někdo nějaké dotazy, pište do komentářů ;)